Zdravím vás! Tak už je to tady - všechen ten zmatek týkající se posledního ročníku na střední. Jak už vám napověděl název, je toho na mě trochu moc. Ale chcete vědět tajemství? Já si to užívám! Užívám si, jak jsou všichni ve stresu, zatímco já - sice taky trochu ve stresu - si užívám ty jedinečné chvíle, které s sebou přináší maturitní ročník. Teda až na ty přihlášky, takhle vysoko mi tlak nestoupnul ještě ani po litru kávy.
Asi jste si všimli, že tady nejen nic moc nepřidávám, ale ani tady nejsem. Vždycky jsem se snažila alespoň odpovídat na vaše vzkazy, ale teď... No, je to přechodný stav. Nejpozději 28. února to bude lepší. To je totiž deadline pro podání přihlášek. Já už je sice podané mám, ale zjistila jsem, že k nim musím dodat potvrzení lékaře, kterého jsem nejdřív musela změnit (pediatr -> praktik) a teď, když už je konečně mám, zjistila jsem, že je mám špatně. Věřte, v ten moment se mi chtělo rozmlátit si hlavu o zeď!
Co se týče maturity - sice na nás ve škole tlačí, ale podle mě je to dobře. Alespoň máme motivaci se učit. A mně se to učení zatím docela i líbí.
Co se mi ale vůbec nelíbí, jsou písemky. Dohodli jsme se s profesorkami, že si je napíšeme co nejdřív, ať se potom můžeme učit k maturitě, takže sotva skončilo první pololetí, máme na krku další dril.
Dneska mě ve škole mile překvapil papír s výsledky olympiády z angličtiny. Loni jsem byla druhá, takže jsem doufala, že ani letos nezklamu a... povedlo se! Jsem první! A jsem z toho nadšená. Vím, že se chvástám, ale mám z toho takovou radost, že jsem vám to prostě musela napsat.
A teď to nejlepší. Včera jsme se byli fotit na tablo. Naše téma bylo extravagance. Já jsem šla až poslední, cože je holt riziko, když jdete se skupinkami sama za sebe. Musím uznat, že kadeřnice, kosmetička a fotograf odvedli skvělou práci, i když ten fotograf mě trochu děsil. Všechny jsme měly přijít nenamalované. No a jak si tam tak - s občasnými přestávkami - posedávám, nenamalovaná a rozcuchaná, tak on si lehne na gauč naproti mě a zírá a zírá a usmívá se na mě jako na madonu. Modlila jsem se, ať moje spolužačky nezdrhnou. To bych mu raději nechala těch pět stovek a zdrhla taky. Věřte mi - i vy byste zdrhaly, kdybyste slyšely ty jeho sexistické kecy.
To jsem ale krapet odbočila. Fotky se - většina - povedly a kromě těch s bleskem, určených pro tablo, nám udělal i umělecké a o ty bych se s vámi ráda podělila. Tedy alespoň o jednu. Na ostatní vám dám odkaz na Twitter.
Takže vás tímto žádám - ještě pár dní vydržte! Vyřeším přihlášky a začnu se vám věnovat, jak jen to půjde!
Love, Kath ♥
Ostatní umělecké fotky - tedy jejich výběr
zde
