February 2011

Menší dilema

28. february 2011 at 20:24 | Katherine |  Ankety
Řeším právě menší dilema. Přemýšlela jsem nad dějem Upírky Katherine. Když už jsem byla pevně rozhodnutá nad tím, kolik "knih", respektive rubrik bude a jak jednotlivé "knihy" dopadnou, tak mě napadlo: "Co když je ten konec příliš tragický??? Čtenáři pak na mě budou naštvaní..."
A tak se vás ptám: "Kolik "knih" chcete???"

Oznámení k soutěži

27. february 2011 at 18:16 | Katherine |  Soutěže
Ahoj. Vzhledem k žádosti mé sestry, abych prodloužila soutěž o ilustraci Katherine, tímto oznamuji, že místo 4 týdnů máte na vytvoření kresby a přihlášení do soutěže 8 týdnů. Čas tedy máte do 27.3.
Doufám, že to bude stačit. ;)
Pro ty z vás, kdo nevědí, o co jde: klikněte na tento odkaz http://katherinestories.blog.cz/1102/soutez-nakreslete-katherine
Jo a Charley, ber to jako omluvu za to, že ses kvůli mně málem nervově zhroutila ;)

Sex

27. february 2011 at 18:09 | Katherine |  Mé postoje
Sex. Toto téma se řeší snad každý den. U nás ve škole teda jo. Holky se pořád baví o sexu a vyzvídají, jestli už se svým přítelem spím atd. Dokonce jsem se před pár dny dozvěděla, že o našem "milostném" vztahu lítají ve škole drby. To mě fakt pobavilo, co jsem se dozvěděla a musím poznamenat, že mého přítele to taky pobavilo.
Já se svým názorem k sexu oproti většině ostatních vrstevníků liším. Dnes a denně slýchávám, jak holky se svými kluky už měly sex, nebo se chystají na to vlítnout při nejbližší vhodné příležitosti. Já si myslím, že se sexem se vyplatí nějaký čas počkat a velice mě potěšilo, že můj přítel má na to stejný názor. Z toho, že vypadám jako outsider si nic nedělám. Je to moje tělo a rozhodně se v tomhle nehodlám podřizovat konvencím dnešní poměrně zkažené společnosti.
Navíc v dnešní době už je sex docela rizikovým faktorem, pokud lidi nejsou opatrní. A to hodně lidí není. No a pak nastanou obavy typu: "Co když jsem se nakazil/a nějakým svinstvem???" nebo "Co když jsem v tom???" atd. A věřte mi, že já vím, co je to strach z pohlavních chorob.
Pak zde máme různé sexuální deviace. Bohužel i já mám menší zkušenost s úchylem a naneštěstí přímo v naší rodině. Deviacím pravděpodobně taky někdy věnuji nějaký článek, takže to teď nebudu více rozpitvávat.
Můj postoj k sexu tedy znáte. Budu ráda, když se zúčastníte ankety, která je uvedena níže, případně napíšete do komentářů vaše postoje. :)

9. kapitola Charllene

27. february 2011 at 16:00 | Katherine |  Upírka Katherine
Ještě tu noc jsme prošly snad každou uličku Santa Pau. Zjistily jsme, že zde je spousta věcí, které máme obě rády. Rozhodly jsme se, že další den, který mělo být pod mrakem - tomu se říká štěstí - se zajdeme informovat o různých službách. Elisabeth zajímaly kurzy španělštiny pro Angličany a mě pro změnu taneční studia. Víte, když musíte být nenápadní, musíte mít alespoň jeden zájem, ale s tancem to u mě bylo jinak. Lásku k tanci jsem si získala, když jsem studovala na jedné ze středních škol a chodila jsem do tanečních kurzů pro studenty.

Feminismus

22. february 2011 at 19:31 | Katherine |  Referáty

!!!! Pozor. Pokud použijete informace z tohoto webu, napište pod svou práci zdroje !!! Děkuji

8. kapitola Ianua sanguinis

20. february 2011 at 20:00 | Katherine |  Upírka Katherine
"Páni, ianua sanguinis. A jak krásně ten nápis září. Tihle lidi kolem to nevidí??? Já jen, že se na to nedívají. Fascinuje mě to," spustila Elisabeth.
"No, víš, nečetla bych to nahlas, protože španělština je jazyk, který vznikl z latiny, takže ti lidi kolem tomu budou rozumět. A vzhledem k tomu, že Španělé jsou silně věřící, tak by asi nebyli zrovna nadšeni, že tu dvě mladé dívky koukají do prázdna, mají přitom fascinovaně otevřenou pusu a čtou text, který v překladu znamená brána krve. Asi by nás rovnou upálili."

Soutěž - nakreslete Katherine

20. february 2011 at 19:44 | Katherine |  Soutěže
Tak a je tu první soutěž - a doufám že ne poslední - na mém blogu. Už z názvu vyplývá, oč půjde. Úkol je jednoduchý: Nakreslete, jak si představujete upírku Katherine z mého příběhu.

Rasismus v příbězích

17. february 2011 at 18:39 | Katherine |  Mé postoje
    Musím přiznat, že je poměrně těžké napsat na tohle téma článek, jelikož rasismus je něco s čím se potýkáme dnes a denně, ale je těžké napsat nebo říct svůj názor aniž byste za něj byli odsouzeni.
    Rasismus v mých očích je složitý společenský jev. Spousta lidí odsuzuje jeden celý národ nebo lidi jiné barvy pleti pouze kvůli několika lidem, kteří se chovají špatně. Já k nim ale nepatřím. Lhala bych, kdybych tvrdila, že mi některé skupiny lidí nevadí, ale mám k tomu důvod. Zároveň však nemám sklon soudit tak všechny. Vždycky se snažím najít na lidech něco dobrého a teprve poté, když to nejde, tak je nemám ráda.
    Mám školu v problematické části našeho města, takže vím, jak to mezi určitými národy chodí a moc je za to v lásce nemám. Neodsuzuji však všechny lidi příslušící jejich národu. Mám několik kamarádů jiné národnosti. Někdo by si možná pomyslel, že se s nimi bavím jen proto, aby si o mně lidi nemysleli, že jsem rasistka, ale tak to není. Bavím se s nimi, protože oni si našli cestu, jak vybočit od těch špatných lidí. Jsou hodní a prostě nechovají se jako většina lidí jejich národnosti.
    A jelikož můj blog je hlavně o příbězích, rozhodla jsem se sem dát příběhy našich spoluobčanů. Dala bych je sem i kdyby patřily někomu jinému, ale jediný člověk na světě, kterému se dějí zajímavější příběhy jsem já a to sem taky někdy přidám. ;)

7. kapitola Nemám jinou možnost

13. february 2011 at 21:59 | Katherine |  Upírka Katherine
"Elisabeth? Co tu děláš? Já myslela, že ses na mě vykašlala," sotva můžu mluvit. Při mluvení stěží oddechuji. Není mi dobře a už to rozhodně není jen o mé psychice.
"Počkala jsem až mě vyléčí a pak jsem se zmínila o tom, že jsem momentálně nezaměstnaná lékařka a oni mě s radostí přijali. Pustili mě k tobě, protože se domnívají že jsem jediná, kdo ti může pomoct," řekla a přiložila k mým ústům krevní konzervu. Vypila jsem jich sedm a pak jsem řekla, že jsem již plná.

Smysl života

12. february 2011 at 19:21 | Katherine |  Mé postoje
    Smyslem života může být cokoli. Například rodina, přátelé či jiná osoba, ale může to být i zvíře, pocit, cit, víra, činnost.... 
    Někdo už svůj smysl života našel, někdo ne. Pokud bychom to ale vzali z objektivního hlediska, tak se dá říct, že každý život má smysl. Každý člověk má pro co žít, i když třeba úplně neví, že to je právě jeho smysl života, nebo si to neuvědomuje.
    Pokud bych měla mluvit za sebe, tak pro mě je smyslem života, nejdůležitější věcí, která mě drží při životě, když je mi nejhůř, myšlenka na budoucnost. Ne, že bych nežila přítomností. Záleží mi velmi na mé rodině, kamarádech..., ale všechno, co nyní dělám (např. studium), dělám s myšlenkou na to, jaké to bude v budoucnosti.
    Například studuji proto, abych na jedné straně udělala radost svým rodičům a aby na mě mohli být pyšní, ale dělám to hlavně pro svou rodinu, kterou, doufám, budu jednou mít.  Proto, aby mé děti byly dobře zajištěné a mohly vystudovat dobrou školu, najít si dobře placenou práci, zabezpečit svou rodinu..., ale myslím i na svou rodinu, kterou mám už teď. Chtěla bych jednou podpořit své rodiče, tak jako podporovali, a stále podporují oni mě.
    Tohle je můj smysl života. Dělat co nejméně pro sebe a co nejvíce pro ostatní. Ne, že bych na to nedoplácela :D :(